Revizoři jsou nutné zlo. Říkám nutné, jelikož je mezi námi ještě pořád spousta dacanů, kteří by si za zakoupení jízdenky Dopravního podniku nechali vrtat koleno. Patřil k nim i mladík, který se snažil těmto ostrým revizorským hochům uprchnout; byl všek chycen na schůdcích tramvaje za vlasy a vtažen ze ně zpátky. Prémie jsou prémie...

Přesně před 65. lety, 27. ledna 1945, byl Rudou armádou osvobozen polský koncentrační tábor Auschwitz - Osvětim - Březinka. Přežilo ho jen asi 7 500 lidí. Zavražděno jich však bylo více než 1,1 miliónu; asi 960 tisíc Židů, 75 000 Poláků, 23.000 Romů a Sintů (Cikánů), dále mnoho homosexuálů a Svědků Jehovových. Byl to konec holocaustu, který vyvraždil mj. přes šest milionů Židů...

Dostal jsem na svůj blog dvě zprávy přímo z ostrova Haiti od duchovního Romana Musila, v nichž popisuje situaci po děsivém zemětřesení. Myslím si, že jejich přečtení dává jasnou odpověď všem nickům, kteří mě kritizovali, že píši o něčem, o čem nic nevím.

Mezi kmotry mé zatím poslední knížky byla v Domě knihy Librex v Ostravě vedle prof. Václava Bělohradského také děkanka Filozofické fakulty Ostravské univerzity Doc. PhDr. Eva Mrhačová, CSc. Její úvodní řeč byla zároveň recenzí, kterou bych si dovolil při svém nezlomném egomanství a valašské pýše nyní uvést. Není totiž zase tolik lidí, kteří by mě viděli v tak dobrém světle.

V Česku se všecko vykecá, aneb Žalobníček žaluje, pod nosem si maluje; namaloval husu a pak jí dal pusu... Říká česká prostonárodní říkanka. Pasuje jako ušitá zejména na borce z Greenpeace.

Přiznávám, že moje zatím poslední knížka není nic k popukání, protože je o Blízkém východě. Cestopisné črty pod názvem: "Izraelské osudy - Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi" s bohatou fotografickou přílohou je mým návratem do života a dalším vzdáním holdu svým židovským přátelům, byť já sám jsem křtěný valašský katolík. ..."

Trochu patetismu neuškodí, když přijde řeč na statečné vzdorování studentů policejní zvůli. Sedmnáctý listopad si většina z nás připomene s pietou v srdci, které odmítá jakýkoli způsob neoprávněného policejního násilí. Nejvíce si ho vždy “užili” studenti, jako mladá, romantická a obvykle revoluční skupina rodících se intelektuálů.

Vždycky, když přijde čas na nejkontroverznější téma v dějinách české státnosti, otevřu si Hovory s TGM, abych si připomněl, co všechno naši hrdinní kosmopolité zvládli během 1. světové války a také po jejím skončení.

Tak se nám opět blíží státní svátek, o němž někteří dokonce vědí, že jde o 91. výročí vzniku ČSR. Kolem tohoto data je dost zmatků, stejně jako koluje řada mírně kontroverzních a nepříliš prezentovaných zvěstí o nedotknutelné ikoně T. G. Masarykovi a jeho cestě světem na piedestal milovaného "tatíčka" všech Čechů.

Na úvod citát z informační tabule u hradu Trosky: "Podnikatel Aehrenthal zbohatl natolik že si kromě pozemků a hradů mohl koupit i rytířský titul, od té doby se psal jako Jan Lexa rytíř z Aehrenthalu." A ještě něco z Duchcova, z Casanovovy knihy "Vzpomínky z mého života": "Mám pohrdat těmi, co si kupují šlechtické tituly? Pohrdám lidmi, co je prodávají..."

Pořád jen lamentujeme, jak je politika taková či maková, co všecko nám politici zavařili, v čem nás obelhali a jak nás připravili o práci, přitom je tak snadné vyřešit základní principy globálního světa. Jak jsem se dozvěděl od expertů, stačí prý mít ve svém portfóliu investičních zdrojů pouhé dvě krávy, dvě obyčejné stračeny...

Návštěva v domově důchodců není nic s medem. Všude jen smrt a lidé, jimž už "zubatá" klepe na dveře. Chtěli by si ještě trochu užít svých posledních dnů. Pořád ale jen slyší plané řeči o důstojném stáří. Skutek ovšem utek...

Papež Benedikt XVI. je právě na návštěvě Česka. Zájem o jeho osobu je velký, ale milion lidí jako v Polsku či jinde ho asi přivítat nepřijde. Ateistická země se nezapře. V Brně bylo jen o pár tisíc katolíků víc, než posluchačů na nedávném koncertě hardrockové skupiny Kabát v Praze na Vypichu. Stačilo presleyovské "rokenrol je tři a půl minuty a hotovo"...

Psal jsem několikrát o "tom" člověku, který údajně až se sexuálním podtextem pohladil prezidenta Obamu a pak emigroval do země zaslíbené - Kanady. Vyměnili jsme si asi devět deset e-mailů Toronto - Ostrava. Teď najednou vše popírá, jelikož má přijít o status uprchlíka...